Noc literatury

Noc literatury 2021 v Novém Městě na Moravě

22. září mezi 18:00 a 20:30 si můžete zdarma přijít poslechnout úryvky z evropské
prózy v přednesu zajímavých osobností na netradiční místa. Návštěvníci si sami volí trasu, lze navštívit jednu
lokalitu či více lokalit v libovolném pořadí. Čtení probíhá paralelně ve všech lokalitách, začátek každou
půlhodinu (18:00, 18:30 atd., poslední čtení od 20:00). 

Organizuje MAP II v ORP Nové Město na Moravě, kontaktní osoba Lenka Šmardová, tel. 606 766 890, 770 193 307

Pozor, změna! Aby nám Olinka Růžičková nenastydla, přesunuli jsme její čtení do staré ZUŠ. Na galerijní půdě bude číst otužilejší Dan Šimek.

1. lokalita: půda Horácké galerie

Čte: Olga Růžičková

V renezanční osobnosti se kloubí sportovní, pedagogický a mystický prvek. Její práce přináší radost dětem i dospělým lačným nejen po vědění. Vynikající cit pro jazyk a schopnost vcítit se do druhého. Touha poznávat tajemná místa naší planety, stejně jako magická zákoutí lidských duší. To vše slibuje mimořádně procítěný přednes plný až neuvěřitelně hlubokých lidských emocí, pocitů a možná i víc.

Portugalsko

Ana Teresa Pereirová: Karen

Překlad: Anna Tietzová, Triáda 2021

Ana Teresa Pereirová (* 1958) patří v současnosti k nejznámějším autorům ostrovního Portugalska. Pochází z madeirského hlavního města Funchal, kde dodnes žije. Zaměřuje se především na žánr fantastické literatury, ale v jejích prózách se objevují také prvky detektivního románu, červené knihovny nebo westernu. Do povědomí literární kritiky vstoupila již v roce 1989, nejvíce se však proslavila až románem Karen z roku 2016.

Mladá malířka se jednoho rána probudí v neznámém domě mezi cizími lidmi, kteří s ní zacházejí, jako kdyby tam žila odjakživa. Oslovují ji Karen a navozují přitom dojem, že po záhadné nehodě u vodopádu trpí dočasnou ztrátou paměti. Malířka si vybavuje jen to, že vyrazila z Londýna vlakem nazdařbůh, aby načerpala inspiraci pro svou tvorbu. Na vodopád se ale rozpomene. Objevuje svou roli v novém prostředí a zabydluje se v ní. Krok za krokem se začíná podvolovat identitě jen o pár měsíců mladší Karen. Nenápadně se odklání od svého domnělého původního já, až se její prvotní život začne vytrácet. Je však otázkou, zdali tu dříve vůbec nějaký jiný byl…

2. lokalita: Gymnázium Vincence Makovského

Čte: Lucie Novotná

Desítky let praxe ve vzdělávacích institucích se odrážejí v hluboké empatii a ryzí profesionalitě, se kterou reaguje nejen na pedagogické výzvy. Kreativní a skvělá učitelka angličtiny, milující manželka a hrdá matka čtyř dětí. To je jen jedna stránka této osobnosti, která jako vulkán chrlí nápady, myšlenky i odpovědi na otázky, které nikdo nevyslovil. Její vystoupení tak slibuje neopakovatelný zážitek.

Romská literatura

Oksana Marafiotiová: Žij tam, kde jsou písně

Překlad: Karolína Ryvolová, Triton 2019

Oksana Marafiotiová (* 1974) je americká spisovatelka romského původu. Narodila se v Lotyšsku, dětství strávila v Moskvě a na šňůrách s divadelním ansámblem dědečka Andreje Kopylenka, s nímž rovněž vystupovala jako tanečnice a zpěvačka. V patnácti letech její rodina emigrovala do Los Angeles, kde autorka vystudovala klasickou hru na klavír. V současné době vyučuje tvůrčí psaní na několika univerzitách.

Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV, rodina nedrží bezpodmínečně při sobě a každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém.

3. lokalita: Bývalá ZUŠ, Vratislavovo náměstí

Čte: Dan Šimek

Vynikající všeuměl a kulturní démon, performer a organizátor dnes již kultovních festivalů hudby, divadla i poezie. Alternativním přístupem k realitě, kreativitou a nezlomnou pílí dokáže vždy překvapit. Proslul též jako oblíbený a vtipný moderátor zábavných kvízů, plesů a významných společenských událostí. V jeho přednesu naleznete nečekanou dynamiku.

Nezávislé Bělorusko

Alherd Bacharevič: Poslední kniha pana A.

Překlad: Sjarhej Smatryčenka

Alherd Bacharevič (* 1975) je běloruský spisovatel, autor povídkových sbírek, románů, esejistických a autobiografických knih. Zatím poslední kniha s názvem Poslední kniha pana A. (2020) je rozebrána a dotisk zadržen na hranicích, kde ho prověřují běloruské úřady. Bacharevič žil 6 let v Hamburku a na podzim 2020, po aktivní účasti na běloruských protestech, odjel se svou ženou básnířkou a překladatelkou Julií Cimafejevovou na pozvání Kulturvermittlung Steiermark do Štýrského Hradce.

„Závidím dětem. Ty mohou věřit pohádkám, my ne. Nejvíce na světě mají rádi pohádky dospělí, jen se k tomu stydí přiznat,“ říká hrdina Poslední knihy pana A. Zadlužený spisovatel, aby vyplatil věřiteli, který je zároveň jeho nakladatelem, svůj dluh, píše po nocích pohádky – nebo, chcete-li mystické povídky – a každý večer je pak předčítá. Den co den se pohádkový svět vypravěče stává reálnější a skutečnost, v níž se děj knihy odehrává, naopak stále více připomíná pohádku, až nakonec hranice mezi fantazií a realitou definitivně mizí. Autor nám zde otevírá dveře do svého uměleckého světa tak vábivě známého z každodennosti a tak kouzelně neskutečného, znepokojivého – a děsivého.

4. lokalita: Základní škola Vratislavovo nám. 124

Čte: Michal Šmarda

Skromný a tichý strýc, který dokáže naslouchat a vždy je na blízku s radou, pomocí nebo alespoň vlídným slovem. Za jeho plachým úsměvem se skrývá duše plná lásky a optimismu. Dokáže vyřešit problém, o kterém bychom bez něj ani nevěděli. Hloubka jeho myšlenek je někdy až nesnesitelná. Jeho tradiční vystoupení na novoměstských nocích literatury přinášejí úplně nový pohled na umění a literaturu. Nebo alespoň na to, co z ní v jeho podání zbylo.

Španělsko

Javier Moro: Na vlastní kůži

Překlad: Marie Jungmannová, Ikar 2017

Javier Moro (* 1955) je španělský spisovatel a scenárista, autor knih, které se nacházejí na pomezí románu a literatury faktu, převážně se věnují se sociálním a ekologickým tématům a jsou inspirovány skutečnými událostmi. Kromě románu Na vlastní kůži česky dosud vyšly knihy Indická princezna (2009) a Červené sárí (2010), sága o Sonii Gándhíové a dynastii Néhrú, jež v Indii vyvolala polemické reakce.

30. listopadu 1803 vyplouvá ze španělského přístavu La Coruña loď doprovázená ovacemi. Na palubě cestuje 22 sirotků, jejichž posláním je dopravit do zámoří nově objevenou vakcínu proti neštovicím. Pokud se nakonec toto dobrodružství stalo jedním z největších humanitárních počinů v historii, bylo to nejen díky odvaze dětí, donucených zachránit životy mnoha lidí tak, že se stali nosiči živé vakcíny, ale také odvahou obou vůdců expedice, lékaře Balmise a jeho pomocníka Salvanyho, kteří oba usilovali o přízeň jediné ženy na palubě, vychovatelky Isabely Zendalové.

5. lokalita: Sklad Městské knihovny

Čte: Zdeněk Zítka

Milovník historie, architektury a dobrých lidí. Kavárník, energetik, stavitel a altruista. Technicky vzdělaný a pracovitý milovník vína, který nechá svoji jemnou a citlivou duši vyvěrat na povrch prostřednictvím skromných a nesmělých básní. Člověk mnoha tváří, který se dokáže z jemného stárnoucího gentlemana proměnit v zuřivě vášnivého a neúnavného sportovce. Jeho přednes může působit až bázlivě, přesto v něm naleznete nečekané momenty.

Rakousko

Daniel Wisser: Královna hor

Překlad: Magdalena Štulcová, Archa 2021

Daniel Wisser (*1971) je rakouský spisovatel a hudebník. Literárně debutoval na počátku devadesátých let, kdy také založil orchestr sestávající z několika elektronických klávesových nástrojů Das erste Wiener Heimorgelorchester. Za román Královna hor získal v roce 2018 Rakouskou knižní cenu. Autor knihu napsal na základě osobní zkušenosti při práci s lidmi s roztroušenou sklerózou a rozhovorů s dalšími nemocnými, kteří posléze podstoupili nebo toužili podstoupit eutanazii.

Královna hor je důvěrná přezdívka nemoci, jíž trpí pětačtyřicetiletý obyvatel pečovatelského ústavu pan Turin. Bývalý úspěšný podnikatel v oboru IT, bezdětný, spokojeně ženatý, onemocněl v 27 letech roztroušenou sklerózou. Od té doby se jeho život beznadějně hroutí. Ze společenského požitkáře Roberta Turina se tak stal „pan Turin“, odkázaný na cizí péči. Svůj příběh vypráví ve třetí osobě jakoby o někom jiném. Po celou dobu důsledně sleduje jediný cíl – sehnat někoho, kdo by ho odvezl do Švýcarska, kde je povolená asistovaná sebevražda. A myslí to smrtelně vážně. Svébytně napsaný román nepostrádá černý humor ani laskavé emoční zaujetí.