Základní právní úprava
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“).
Pojem „střet zájmů“
Střet zájmů je velice širokým pojmem, jehož všeobjímající definici nenalezneme v žádném právním předpise. Primárně je problematika střetu zájmů upravena zákonem o střetu zájmů, který nabádá veřejné funkcionáře, aby se zdrželi každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. A co je osobní zájem? Jedná se o takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře anebo právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu.
Veřejní funkcionáři a jejich povinnosti
Zákon o střetu zájmů dále definuje veřejné funkcionáře (§ 2), kterým je stanovena celá řada povinností, zejména již zmíněná povinnost upřednostňovat veřejný zájem před zájmy osobními včetně zákazu ohrozit veřejný zájem (§ 3). Zákon rovněž stanoví omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost jejich funkci s některými jinými funkcemi (§ 4 až 6) a upravuje povinnost podávat různé druhy oznámení, která mají evidenčnímu orgánu sloužit ke zjištění skutečností nasvědčujících případné existenci střetu zájmů (§ 7 až 11).
Centrální registr oznámení[1] je informační systém veřejné správy a byl zřízen k 1.9.2017 podle zákona o střetu zájmů. Jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti.[2] Do registru jsou ukládány elektronické dokumenty podávané veřejnými funkcionáři. Povinná osoba podává oznámení o svém majetku, příjmech, darech a závazcích. Evidenční orgán uschová oznámení v registru po dobu pěti let od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře. Občan má právo na základě žádosti nahlížet do registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy a to osobně nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Nahlížení je bezplatné, ale není vždy anonymní.